Počátky české školy v pohraničí
Ke zřizování českých škol v našem pohraničí došlo teprve po první světové válce v roce 1918, a to zásluhou Ústřední matice školské a Národní jednoty severočeské. Česká škola v Osečné se dočkala svého znovuvzkříšení až roku 1925.
Němci nechtěli nikde uvolnit vhodné místnosti, a proto byla česká škola nejdříve umístěna ve staré a nezdravé místnosti staré německé školy na náměstí (č. p. 137). Od roku 1927 až do roku 1938 se nalézala česká škola - učebny i kabinet - v obecním domě č. p. 87 na náměstí v Osečné. Její umístění bylo opět velmi nevhodné: učebna byla malá, tmavá a nedala se dobře větrat.
Když Němci vystavěli v roce 1933 v Osečné pěknou jednopatrovou budovu pro obecnou a měšťanskou školu, usiloval tehdejší správce české školy, řídící učitel Josef Frič, o uvolnění jedné přebytečné třídy pro českou školu. Narazil však na tvrdošíjný odpor jak německého obyvatelstva, tak německého učitelstva, a to i tzv. loajálního.
Když pak v roce 1938 došlo k mnichovské tragédii a zdejší kraj byl začleněn do tzv. „Sudetenlandu“, části německé říše, přestala existovat i česká škola v Osečné.
Správci školy za první republiky
Prvním správcem české školy v Osečné byl ve školním roce 1925/26 řídící učitel František Hátle. Učil zde jeden rok. Po něm vyučoval a zdejší školu řídil - opět jeden rok - řídící učitel František Banzet.
Ve školních letech 1927/28 až 1931/32 působil na zdejší české škole řídící učitel Václav Rouč a po něm řídící učitel Josef Frič, zakladatel školní kroniky. Ten vyučoval v Osečné od roku 1932 do roku 1937. Posledním správcem české školy v Osečné byl řídící učitel František Drapák.
Česká menšina a život školy
Rozvoj českého školství ve zdejším kraji za první republiky v letech 1925-1938 byl závislý především na počtu českých rodin v kraji. Obraz o něm podávají výsledky sčítání lidu z roku 1930 v obcích spadajících do obvodu obecné české školy v Osečné.
Česká menšina zde tvořila mizivé procento obyvatelstva - větší celek pouze v Janově Dole, v Zábrdí a v Osečné. V Osečné byli oporou českého živlu státní úředníci (četnická stanice, pošta a škola), v okolních obcích tvořili jeho kádr rolníci - starousedlíci.
Škola i tehdejší hraničářský spolek Národní jednota severočeská, jehož předsedou byl nejdříve pan Josef Tvrzník z Janova Dolu a později pan Josef Laurýn tamtéž, musely proto všemožně podporovat děti i rodiče. Za řídícího učitele Josefa Friče se podařilo získat pro školní českou menšinu čtyři ochranitelky - úřednictvo a zaměstnance peněžního ústavu Merkur v Praze a místní odbory v Mohelnici nad Jizerou, v Drahoticích a v Sovenicích. Ty pak posílaly dětem šatstvo, obuv a peníze na školní potřeby, českým rodinám mouku, brambory a šatstvo.
Nezapomínal ani ústřední výbor Národní jednoty severočeské v Praze. Z peněz darovaných škole bylo usnadněno také zakoupení loutkového divadla, které se pak stalo velkou posilou v boji o získání dětí do české školy. Práce se dařila a českých zněmčených dětí ve škole stále přibývalo. Teprve německá okupace v roce 1938 tento vývoj zarazila a zdejší český živel vydala v šanc německé agresi.
Okupace a zánik české školy
Posledním řídícím učitelem zdejší jednotřídní obecné školy za první republiky byl František Drapák. V září 1938 spolu s ostatními místními českými státními zaměstnanci (pošta a četnictvo) opustil Osečnou před příchodem německého vojska a přestěhoval se do vnitrozemí Čech. Česká škola v Osečné přestala existovat a po dobu německé okupace sloužily její místnosti k úřadování obecnímu úřadu.
Během okupace se vyučovalo pouze na místní německé měšťanské, obecné a mateřské škole. Když se pak v dubnu 1945 blížila ze všech stran na Německo porážka, přestalo se na škole učit a budova se částečně přeměnila v pomocnou ubikaci pro vojsko.
Obnova školy po roce 1945
Již 5. května 1945 se do Osečné navrátil bývalý řídící učitel Josef Frič, který ihned zahájil přípravné práce k otevření české školy. Byl proveden zápis do školy obecné.
Dne 11. června 1945 pak bylo zahájeno vyučování v nově otevřené české obecné škole, umístěné v budově bývalé německé školy. Školu navštěvovalo zpočátku 10 českých dětí. Vyučování bylo velmi nesnadné, neboť nebyly školní knihy a žactvo většinou špatně ovládalo český jazyk. Dozor nad školou prováděl místní národní výbor v Osečné prostřednictvím školského referenta, řídícího učitele Josefa Friče. Školní rok 1944/45 byl zakončen 28. června 1945.
Školní rok 1945/46
Školní rok 1945/46 započal 3. září 1945, a to za velmi změněných poměrů v organizaci zdejšího školství. Během prázdnin zahájil řídící učitel Josef Frič všemožné kroky k tomu, aby v Osečné byla otevřena měšťanská a mateřská škola. Díky pochopení okresního školního výboru v České Lípě se během července podařilo docílit souhlasu s provedením zápisu do měšťanské školy v Osečné.
Zápis proběhl 2., 3. a 4. srpna 1945 a na jeho základě pak došlo k otevření všech čtyř tříd měšťanské školy. Správou školy byl pověřen ředitel měšťanské školy v Osečné Karel Janoušek.
Obecná škola byla spojena pod jednu správu se školou měšťanskou a byla dvojtřídní. Rovněž nově otevřená mateřská škola spadala pod správu školy měšťanské. Měšťanská škola byla umístěna v 1. poschodí školní budovy, obecná škola v přízemí a mateřská v domě bývalé německé mateřské školy v Lázních Kundraticích.
Škola dnes
Dnes jsme úplnou školou s 1. až 9. postupným ročníkem a mateřskou školou. Areál leží v klidné části na okraji Osečné, v blízkosti sportovního areálu a lesa.
Budova prošla celkovou rekonstrukcí - vznikla půdní vestavba se společenskou aulou a kabinety, vyměněna byla okna, elektroinstalace, střecha i omítky. Školní prostory jsou dnes světlé a čisté.